Západosibiřská lajka

Chovná stanice pod Královcem

Chovná stanice Kamiro Valachia

O plemenu

Toto plemeno bylo vytvořeno kynology a lovci na základě místních druhů lajek: mansijské (vogulské) a chantejské (osťatské), rozšířených hlavně v oblastech severního Uralu a západní Sibiře. Lovecké lajky těchto oblastí byly proslaveny svou velikostí, krásou a pracovními vlastnostmi. Ještě ve 20. letech se mnozí chovatelé ze Kyrovska, Moskvy a jiných oblastí zabývali chovem lajek, přivezených z oblastí severního Uralu a povodí řeky Ob a nakřížili je s lajkami zyrjanského, karelského a jiného typu. Mansijské a chantejské lajky, nehledě na řadu podobných vnějších znaků (přibližně stejná velikost, formát, zbarvení), měly i některé rozdíly v exteriéru. Mansijská lajka je lehčí, štíhlá. Hlava je neširoká v lebeční části s prodlouženou suchou zaostřenou mordou a velmi plavným přechodem od čela k mordě. Oči s šikmým průřezem víček. Srst netvořila velkou "hřívu" na krku. Chantejská lajka byla silnější s nevysokým předkem. Hlavu s širokou lebeční a temenní částí. Morda kratší a ne tak zaostřená jako u mansijské lajky. Chantejské lajky měly zřetelnou hřívu na krku. Na vzniku plemene západosibiřské lajky se podílela i uralská lajka. Současná západosibiřská lajka je pes o něco větší než střední velikosti. Podle standartu je výška v kohoutku psů 54-60 cm, fen 52-58 cm. V plemeni jsou nejrozšířenější silná, skoro silná a sušší stavba těla. Celkový formát je trochu prodloužený, i když částí jsou i psi se skoro čtvercovou stavbou. Hlava je suchá, obyčejně prodloužená, při pohledu shora připomíná ostrý klín. Přechod od čela k mordě je plavný. Morda je jen o něco kratší než lebeční část hlavy. Vypouklina zátylku je dobře viditelná. Čelistní oblouky jsou málo výrazné. Uši ve tvaru protáhlého trojúhelníku se zaostřeným koncem jsou postaveny vysoko. Oči hnědé a tmavě hnědé s velmi šikmým průřezem víček. Špička nosu je černá, při bílém a popelavém zbarvení se připouští hnědá. Dobře rozvinutý hrudník je spíše hluboký, než široký. Přechod od hrudi k břichu je nevýrazný. Ocas pstencem, u mnoha psů bývá silně zkroucen a přitisknut k hřbetu nebo boku. Nejtypičtější zbarvení: místy šedé, šedě skvrnité, bílé, popelavé, místy zrzavé, zrzavě skvrnité. Bývají i černo-bílé, černé se světlými skvrnami u hnědé zbarvení se připouští, ale není vhodné. Výrazně zrzavé zbarvení je netypické. Výše uvedený popis, hlavně tvar hlavy, odpovídá ideálnímu typu plemene. Ale bývají i jiné typy, které se navenek značně odlišují. Vedle úzkohlavých s dlouhými mordami, šlachovitých psů, které v sobě nesou krev mansijských lajek, bývají silnější psi se srovnatelně krátkou mordou, širšími v lebeční části hlavy a s výraznějším přechodem od čela k mordě - znaky, zděděnými od chantejských lajek ze severního Uralu. Oba tyto typy jsou pro plemeno charakteristické a každý z nich má některé cenné vlastnosti. Typ chování západosibiřských lajek je rychlý, živý, pohyblivý, vyrovnaný, a ne tak zápalčivý jako u ruskoevropských lajek. Často se vyskytují silně vzrušitelní psi. Západosibiřské lajky můžou výborně pracovat na lovu na mnoho druhů zvěře, ale většina z nich projevuje sklony k práci na lovu sparkaté a sobola. Často se vyskytují psi, kteří dobře pracují na jednom druhu zvěře a neochotně na jiných. Západosibiřská lajka je nejrozšířenější. Jsou časté nejen na Urale a v západní Sibiři, ale i v Bělorusku, Pobaltí, na Ukrajině a v řadě centrálních oblastí Ruska. Početně převyšují ruskoevropské lajky v Moskevské, Ivanovské, Gorkovské a jiných oblastech evropské části Ruska. V těchto oblastech je chovají milovníci lovu zřejmě proto, že jsou použitelné nejen na kožešinové zvěře, ale i na kachny a divočáka, kde pracují lépe než jiná plemena lajek, která se vyskytují v evropské části Ruska. Takovéto široké rozšíření způsobily jejich krása pracovní vlastnosti. Plemeno má vysokou exteriérovou plemennou úroveň. V exteriéru jsou časté tyto nedostatky: světlé oči, velké uši. Současná západosibiřská lajka jako plemeno je na prahu plné konsolidace. Ona má neopakovatelně krásné vnější formy, výborné lovecké vlastnosti a zaslouženě se jí pyšní sovětská kynologie.

Next

Aktuality

Chovná stanice pod Královcem prodá štěňata západosibiřské lajky po výborných a lovecky vedených rodičích.
Matka: Cilka Lieskova skala, BZH 1.cena, ZVVZ 2.cena, V3
Otec: Agem ze Svinenských pastvin, BZH
Odběr koncem července 2021.
Mobil: +420 604 891 854
Email: slabik.radek@seznam.cz
Fotografie v galerii

Next

Odchovy

CONNIE FINSTERNIS
Datum narození: 16.3.2011
Zápis v plemenné knize: CMKU/ZSL/608/11/13
Chovatel: Věra Finsterlová
Zkoušky: BZH (CACT) II, BZ II
Výstavy: V1 CAJC - KV Lysá nad Labem

Next

Galerie

Kontakt

Chovná stanice pod Královcem
Radek Slabík
Poteč 266
766 01 Valašské Klobouky
Mobil: +420 604 891 854
Email: slabik.radek@seznam.cz
Chovná stanice Kamiro Valachia
Roman Psota
Poteč 144
766 01 Valašské Klobouky
Mobil: +420 732 517 323
Email: Psota.Roman@seznam.cz